Níže naleznete článek pana Michaela Adlera, čestného předsedy Spolku německých filatelistů BDPh, napsaný pro výstavní katalog předchozí výstavy OSTROPA 2003 konané v Jihlavě.

OSTROPA 2003 v Jihlavě je čtvrtou soutěžní výstavou poštovních známek, která se koná pod tímto názvem. Je pozoruhodné a zajímavé srovnávat tyto čtyři výstavy, které byly pořádány za rozdílných politických podmínek. Dosavadní tři byly:

• OSTROPA 1935, Královec (Königsberg) v Prusku, 23. červen - 3. červenec 1935 (10 dní)

• OSTROPA 1979, Bayreuth, 2. - 4. duben 1979 (3 dny)

• OSTROPA 2000, Münchberg v Bavorsku (Oberfranken), 8. - 10. září 2000 (3 dny)

Nyní se koná čtvrtá výstava:

• OSTROPA 2003 v Jihlavě 24. - 27. duben 2003 (4 dny)

Všechny výstavy měly jedno společné: Chtěly poukázat na vztahy k východoevropským státům. Ačkoliv sbírání známek považujeme za mezinárodní koníček přesahující všechny hranice, na všech kontinentech se vytvářejí pouze regionální spojení jednotlivých zemí. Ta jsou nejvíce patrná mezi státy se společnými hranicemi.

Výstava v Královci je z hlediska filatelie nejdůležitější, jelikož zahájila zajímavou tradici pod názvem OSTROPA. V žádné významné sbírce „Deutsches Reich“ nechybí známý aršík, který se dal získat pouze na této výstavě - byl součástí vstupenky. Tato praxe se používala i během následujících národních a mezinárodních výstav. Proto není divu, že tyto aršíky patří mezi exkluzivní součásti sbírek a že jejich hodnota několikanásobně vzrostla.

Východní Prusko bylo po první světové válce od mateřské země odtrženo. Spojení s ní udržovalo prostřednictvím tzv. koridoru vedoucího přes polské území. Hospodářská situace byla těžká a bylo podniknuto veškeré úsilí, aby provincie nabyla jistého významu. Východní Prusko mělo však již dlouhý čas zvláštní postavení pro obchod a vztahy s východoevropskými státy jako je Rusko, pobaltské země nebo Polsko. Národněsociální režim neukázal ještě všechny své hrůzy a ještě připouštěl soužití se sousedními zeměmi. Myšlenky na zlepšení vztahů se zeměmi východní Evropy však sotva hrály důležitou roli při určení výstavy OSTROPA. Říšská i provinční vláda hledala spíše příležitost, dát prostor pro představení východního Pruska.

Říšská pošta pověřila za organizaci výstavy odpovědné oba spolky německých obchodníků činné v Berlíně. Samotnou realizaci zajistily oba königsberské spolky; jmenovitě roku 1898 založený Klub filatelistů (Verein der Briefmarkenfreunde e.V.) a Klub filatelistů „Nordost“ (Briefmarkensammlerverein „Nordost“ e.V.). Přípravy probíhaly zpočátku v Berlíně, ale hlavně v Královci. Tam se také nacházelo obchodní místo. Za výstavní prostory byl zvolen tzv. „Schlageter-Haus“ patřící společnosti Deutschen Ostmesse.

Zajímavý je rovněž pohled na financování výstavy. Bohužel není žádný důkaz, zda byl rozpočet OSTROPY dostatečný. Jsou však náznaky, které dokazují štědré dary, které přicházely od klubů, spolků, mnoha obchodníků i jednotlivých osob. V potaz byla brána i vlastní iniciativa a vlastní odpovědnost. Což je významný rozdíl oproti dnešku, kdy se každý nejdříve ptá, jak vysoké budou dotace. Z finančních darů toho dnes může být zaplaceno jen málo. Dobré záměry na provedení výstavy dnes často ztroskotají na nedostatku peněz, zejména v oblasti obchodníků - zcela v protikladu s rokem 1935.

Již výše zmíněný aršík k OSTROPĚ 1935 měl mezi filatelisty zvláštní (ne však zrovna pozitivní) význam, a to kvůli kvalitě papíru, průsvitce a lepu. Pro lep byl použit málo prověřený materiál obsahující velké množství síry. To vedlo nejen k hnědnutí aršíku, ale i k rozkladu papíru a prolomení průsvitky. Nebylo-li již pozdě, pomáhali si sběratelé odstraněním lepu. Tyto aspekty mají za následek velmi rozdílnou kvalitu těchto aršíků, které nalezneme ve sbírkách či v obchodech. Vše toto se odráží i v jejich ceně.

OSTROPA 1935 své následovnice v mnohém předčila. Bylo na ní vystaveno 268 exponátů známkových a 50 literárních od 246 vystavovatelů ze 26 zemí. Její výstavní třídy jsou s dnešními jen těžko srovnatelné. Šest hlavních tříd: čestná, studijní, specializované sbírky a sbírky podle katalogu, stejně jako sbírky zvláštních sběratelských oblastí a podle zvláštních hledisek a filatelistická literatura. Především třída sbírek zvláštních sběratelských oblastí a podle zvláštních hledisek byla rozdělena do devíti skupin, které vůbec neodpovídají dnešnímu dělení. Zastoupeny nebyly sbírky mládeže. Filatelie byla, zejména v oblasti vystavování, ovládnuta starými, váženými pány a některými „eminencemi“.

Toto elitární postavení se ukázalo také u složení jury. Činných bylo pouze 10 jurymanů, kteří byli ze 7 zemí (Dánsko, Španělsko, Rakousko, Polsko, Lotyšsko, Nizozemí a Německo). Pro hodnocení měli přibližně 8 dní. Při dnešních požadavcích na mezinárodní jury a při odborném rozdělení bychom potřebovali do roku 2003 přinejmenším 25 jurymanů. Také dnešní hodnotící systém nebyl tehdy znám. Spoléhalo se více na „dojem“ a na vzájemnou názorovou shodu mezi jurymany.

V Královci byly soutěžní medaile udělovány pouze ve třech hodnotách - zlatá, stříbrná a bronzová. Namísto medailí byly vystavovatelé odměňováni také mnoha čestnými cenami. Celkem bylo uděleno 8 zlatých, 74 stříbrných a 82 bronzových medailí. To nasvědčuje přísnému hodnocení jury. Pro srovnání: OSTROPA 2000 v Münchbergu měla šest výstavních tříd, jury složenou ze 13 osob a medaile v sedmi stupních. Jury udělila čtyřikrát velkou zlatou a čtrnáctkrát zlatou medaili. A to pouze při 121 exponátech dospělých vystavovatelů a 32 mládežnických. Každý si může utvořit vlastní názor, jak jsou oba jistě rozdílné systémy hodnocení vhodné.

Počet návštěvníků OSTROPY v Královci můžeme odhadovat pouze podle prodaných vstupenek. Velkoměsto Královec s přibližně 360 tisíci obyvatel navštívilo přibližně 28 tisíc návštěvníků. Je však nutné předpokládat, že mnoho vstupenek bylo zakoupeno pouze kvůli výstavnímu aršíku, aniž byly použity k návštěvě výstavy. Filatelie nenašla kvůli mezinárodním událostem tolik zájemců. V Münchbergu, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli, přišlo na výstavu přes 8 tisíc návštěvníků.

OSTROPA 1935 byla velkým úspěchem a výstava dala německé filatelii impuls do dalších let. Do jaké míry měla výstava mezinárodní renomé, není zjistitelné nebo měřitelné. Tehdejší média a komunikační prostředky nenabízely takové možnosti jako dnes.

Jméno OSTROPA bylo pro německé sběratele pojmem, který si podržel svůj význam i po roce 1945. Byli to angažovaní filatelisté v Horních Frankách, kteří OSTROPU probudili opět k životu. Zemský svaz Bavorska ve Svazu německých filatelistů se odhodlal, uspořádat v roce 1979 výstavu třetího stupně pod jménem „OSTROPA ’79 - Bayern und die Länder Osteuropas“ („OSTROPA ’79 - Bavorsko a země východní Evropy“). Místem konání byl zvolen Bayreuth, který je od hranic tehdejšího Československa vzdálený pouhých 60 kilometrů. Uspořádáním byly pověřeny kluby filatelistů Forchheim a Nürnberg-Langwasser. Výstava se proběhla ve dnech 2. až 4. listopadu v městské hale Bayreuth, současně se Dnem poštovní známky. Rozsah výstavy s přibližně 40 exponáty odpovídal stupni 3. Výstava byla velkou útěchou a splnila očekávání. OSTROPA byla opět probuzena k životu.

Organizátoři usilovali v roce 1979 o získání účastníků z východní Evropy. Bohužel tehdy ještě silná „železná opona“ zmařila veškeré jejich snažení. Vzpomínám si, že mi při mém snažení v Moskvě jeden sovětský funkcionář řekl: „To má být asi připomenutí OSTROPY 1935.“ Jméno OSTROPA bylo tedy ještě ve filatelistickém světě pojmem!

Od roku 1979 to trvalo ještě dalších deset let, než se hranice Evropy otevřely a země tohoto kontinentu se opět staly pravými sousedy, kteří mohou mezi sebou utvářet soužití. Východoevropští filatelisté mohli navštívit své německé přátele. Filatelistické svazy východní Evropy mohly se Svazem německých filatelistů bez překážek a bez politického a ideologického vlivu spolupracovat. Přesto muselo uběhnout ještě dalších deset let do zahájení příprav bilaterální výstavy Německo - Česko.

Svaz německých filatelistů pozval Svaz českých filatelistů na tuto bilaterální výstavu do Münchbergu (Oberfranken). Tradice OSTROPY našla své pokračování v městečku poblíž českých hranic. Němci vybrali toto místo, protože doufali, že budou moci slavit společně s mnohými českými návštěvníky tuto velkou slavnost. Toto přání se naplnilo, když v době od 8. do 10. září proběhla výstava. Stovky návštěvníků z Česka přijížděli autobusy a osobními vozy do půvabného hornofranckého města.

Městská správa Münchbergu, v čele se starostou, ukazovala velkou angažovanost a významně přispěla k úspěchu. Německá i Česká pošta se podílely značným rozsahem. Závazek financování nesly Německý svaz a Nadace na podporu filatelie a poštovní historie. Ve skromných mezích dal svoji podporu také Česko-německý fond budoucnosti.

Svaz německých filatelistů pověřil spolek Hornofranckých klubů filatelistů provedením výstavy OSTROPA 2000. Hlavní práce byly vykonány členy klubů v Münchbergu, Kulmbachu, Bayreuthu, Naila a Forchheimu. Dva členové českého svazu se podíleli na práci organizačního výboru - takže skutečně spolupráce přesahující hranice, která byla jedním z ukazatelů úspěchu.

Na německé straně byla použita pro výstavu nová koncepce, která byla vyzkoušena předtím úspěšně na velké světové výstavě IBRA ’99 v Nürnbergu. Měl by být nabízen bohatý program filatelie a zábavy. Filatelie by měla být návštěvníkům přibližována „uceleně“. Během výstavy by měly být nabízeny módní přehlídky, taneční a hudební vystoupení, ukázky magie, atrakce pro děti a mnoho dalšího. Zvláštností výstavy byla ukázka klenotu filatelie - legendárního Bordeaux-Brief s červeným a modrým Mauritiem. Odborná škola textilní v Münchbergu vyrobila největší známku světa (4 x 6 m) jako nástěnný obraz z látky a dosáhla tak zápisu do Guinessovy knihy rekordů.

Pořadatelé a Německá pošta přišli na zvláštní způsob propagace výstavy. Speciálně zařízený poštovní autobus absolvoval OSTROPA-Tour několika městy v Horních Frankách a zval na návštěvu výstavy. Na takový druh získávání návštěvníků a zvláště na kombinaci „filatelie a zábava“ nemohl nikdo v roce 1935 ani pomyslet. Jak se ty časy i ve filatelii za 65 let změnily!

V soutěži měla OSTROPA 2000 šest tříd: teritoriální, poštovní historie, aerofilatelie, celistvostí, tematickou a mládeže. Na 924 rámech bylo ukázáno 124 dospělých a 29 mládežnických exponátů. Obzvláště velký význam byl kladen na účast mládeže - značný rozdíl oproti roku 1935, kde mládež chyběla. Kvalita exponátů byla velmi vysoká a splnila zcela nároky, které jsou kladeny na výstavu 1. stupně. Vystavovatelé pocházeli z obou zemí; exponáty českých vystavovatelů přitom tvořily významný podíl.

Na OSTROPĚ 2000 se poprvé objevila otevřená třída. V ní byla také zahrnuta ukázka pohlednic Münchbergu, která se u návštěvníku těšila velkému zájmu. Exponáty vztahující se k vlasti jsou vždy atrakcí a neměly by chybět na žádné výstavě.

Jak již bylo zmíněno, působila v Münchbergu jury mající 13 členů, mezi nimiž samozřejmě byli jak Němci tak i Češi. Jury udělovala medaile, které byly navrženy českou umělkyní, paní Marií Svobodovou. Výstava OSTROPA 2000 se snažila být bilaterální skutečně ve všech oblastech.

Pro zájemce statistik by měl být uveden počet udělených medailí: 4 velké zlaté, 14 zlatých, 38 velké pozlacené, 40 pozlacených, 35 velkých stříbrných, 10 stříbrných, 2 postříbřené a 7 bronzových. Hodnocení bylo vystavovateli přijímáno jako spravedlivé.

OSTROPA 2000 byla velkým úspěchem nejen pro pořadatele, ale díky široké nabídce i pro každého z návštěvníků, kterým bylo sbírání známek přiblíženo a zájem o filatelii dostal nové impulsy. Důležitá byla především možnost vzájemného setkání a sblížení českých a německých návštěvníků. Bylo založeno nejedno nové přátelství. Bilaterální výstava splnila svoji funkci.

Čtvrtá OSTROPA se bude konat v srdci České republiky - v Jihlavě. Má sloužit především k upevňování starých a zakládaní nových přátelství mezi českými a německými sběrateli. Filatelisté mohou tímto přispět ke zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi, které bohužel nejsou zcela bezproblémové. Jihlava - dříve v němčině Iglau - má pro takové vztahy zvláštní význam. Oblast kolem Jihlavy byla dříve německým jazykovým ostrovem a má významnou společnou minulost, která bude také představena na OSTROPĚ 2003 filatelistickými položkami v „patriotské“ sbírce (Heimatsammlung). Snahou českých pořadatelů této čtvrté výstavy je nabídnout každému návštěvníkovi něco zajímavého.

OSTROPA 2003 je opět bilaterální výstava Česko - Německo a zároveň milníkem na cestě k budoucímu podnikům nesoucím toto jméno. Cílem na této cestě musí být, aby se následujících OSTROP účastnilo co nejvíce východoevropských zemí. Teprve potom bude mít jméno OSTROPA oprávněně svůj význam. Potom bude dosaženo cíle - OSTROPA se stane mezinárodní výstavou se zvláštním postavením v Evropě. Tento odkaz předávají zakladatelé a pořadatelé dosavadních výstav OSTROPA svým následovníkům a budoucím organizátorům.